Nejčastější dotazy
O projektu Poslední šance
Cílem tohoto projektu je reintrodukovat nosorožce tuponosé severní a jejich geny zpět do volné přírody. Je to jediná cesta vedoucí k zachování tohoto poddruhu a diverzity, kterou v sobě tito poslední jedinci nesou.
Projekt, jehož cílem je pokusit se zachránit před vyhynutím severní poddruh nosorožce širokohubého (Ceratotherium simum cottoni) je realizován jako mezinárodní projekt Světové asociace zoologických zahrad a akvárii pod číslem WAZA 08017. WAZA podporuje spolupráci mezi chovateli zvířat v lidské péči (projekty ex situ) a ochránci v přírodě (in situ).
Projekt podpořili ministr životního prostředí ČR RNDr. Martin Bursík, komise pro životní prostředí parlamentu ČR. Projekt získal osobní záštitu předsedkyně České komise pro UNESCO prof. RNDr. Heleny Illnerové, CSc. a podporuje jej i mezinárodní organizace.
Přesun oficiálně podporuje Skupina specialistů na africké nosorožce při IUCN (IUCN African Rhino Specialist Group), kterou tvoří přední světoví odborníci v oblasti ochrany nosorožců v Africe.
Cíle projektu
Cílem projektu je navození přirozeného rozmnožování u reprodukce schopných zvířat z královédvorské zoo v naprosto bezpečné přírodní lokalitě bez pytláků i predátorů. Protože v původním areálu rozšíření poddruhu neexistuje žádná bezpečná lokalita, bylo po bedlivém zvažování a návštěvě JAR a Keni rozhodnuto, že projekt bude realizován v rezervaci Ol Pejeta Conservancy v Keni.
Ochranáři a pracovníci zoo Dvůr Králové očekávají, že nové, bezpečné prostředí v africké volné přírodě podpoří úspěšné rozmnožování. I když i v zajetí byli chování ve skupině, k pravidelnému rozmnožováním nevedlo. Podle zkušeností s přemístěním nechovných samic jižní formy do nového prostředí kde se začaly množit, jsou pro toto očekávání opakované důkazy. Svoji roli může mít i přirozená potravy a střídajíc se období sucha a deště. U nosorožců je pro stimulaci rozmnožování nutný život ve skupině. Navíc se počítá s tím, že jakmile budou nosorožci tuponosí severní vystaveni přítomnosti jiných nosorožců tuponosých jižních ve volné přírodě, podnítí to jejich přirozené reprodukční chování.
Tento projekt je zcela poslední šancí na záchranu genů nosorožce tuponosého severního. Nejedná se o reintrodukci, protože zvířata nejdou do země svého původu, jedná se o snahu vyvolat u posledních fertilních nosorožců severního poddruhu přirozené rozmnožování využitím přírodních podmínek, protože veškeré dosavadní snahy v zajetí nevedly k dostatečné reprodukci a k dalším pokusům v zajetí již nemáme čas, protože biologické hodiny zvířat ubíhají příliš rychle. Přesto chov v ZOO Dvůr Králové dal zvířatům tuto poslední šanci.
Tato iniciativa je důležitá i pro zvýšení globálního povědomí o situaci nosorožců na celém světě, nejen v Africe.
Pokud to jen bude možné a budou nalezeni divocí severní bílí nosorožci, bude vyvinuto maximální úsilí pro výhledové spojení posledních jedinců ze zajetí s posledními jedinci z přírody.
Byla již podobná akce provedena v minulosti?
Přesuny nosorožců ze zoo do volné přírody již probíhají, jsou však vždy unikání. V květnu 2009 byli ze Zoo Dvůr Králové do národního parku Mkomazi v Tanzanii úspěšně přesunuti tři nosorožci dvourozí. V roce 2007 byli 2 dvourozí nosorožci přesunuti z anglické ZOO Howletts do ekosystému Serengeti v Tanzanii. Předtím německá ZOO Frankfurt přesunula opakovaně jižní dvourohé nosorožce z odchovu do JAR. Anglická ZOO Port Lympne před časem navrátila na Sumatru samce sumaterského nosorožce z odchytu.
Jaká je role moderní zoo?
Úlohou moderní zoologické zahrady je nejen chovat ohrožené druhy, ale pokud to bude možné je navracet do původního prostředí - do divoké přírody, tím zoo plní funkci novodobé archy Noemovi.
Protože dnes již existují v některých afrických zemích bezpečné lokality a státem a ochránci je podporováno úsilí o obnovení populací nosorožců dvourohých, nastala vhodná doba pro spolupráci mezi chovateli v zoologických zahradách a ochránci v přírodě. Zvířata v zajetí jsou nositeli genů svých předků, z nichž většina se stala obětí pytláků, a proto jsou pro divokou přírodu tak důležitá.
Kdo se na projektu podílí?
Na realizaci projektu by se měli dlouhodobě podílet jak čeští odborníci, tak skupina specialistů pro africké nosorožce (AfRSG) a další odborníci a organizace, zejména keňská agentura ochrany přírody (Kenya Wildlife Service), pracovníci rezervací Ol Pejeta a Lewa v Keni a jihoafrická organizace Back to Afrika a organizace Fauna and Flora International (FFI).
Financování projektu
Hlavní organizací, která zajišťuje financování této akce, je celosvětově působící nezisková ochranářská organizace Fauna & Flora International. Díky malému počtu dárců získala zatím 80 % z celkového množství nashromážděných prostředků - okolo půl miliónu amerických dolarů.
FFI chrání ohrožené druhy a ekosystémy po celém světě a volí přitom udržitelná řešení, která se zakládají na seriózních vědeckých poznatcích a berou v úvahu potřeby lidí. Pracuje ve více než 40 zemích po celém světě - především v rozvojovém světě a chrání druhy před vyhynutím a biotopy před devastací, přičemž se snaží o zlepšení existence místních obyvatel. Organizace byla založena v roce 1903 a je nejdéle existujícím mezinárodním subjektem v oblasti ochranářské práce. Je registrovanou dobročinnou organizací.
Proč vynakládat tolik peněz na něco, co je tak rizikové?
Přesun nosorožců je nákladný, a to zejména mezi kontinenty. Nicméně úsilí o získání finančních prostředků na tento přesun nekonkuruje ostatním respektovaným prioritám v oblasti ochrany nosorožců. Kdyby v roce 1975 nezaplatila ZOO Dvůr Králové obdobně riskantní transport nosorožců ze Súdánu do Čech, neměli bychom dnes koho zachraňovat a tento nosorožec by neměl ani tuto poslední šanci na přežití. Náklady na jednu mezinárodní konferenci, kde se řeší projekty ochrany přírody, jsou často vyšší nežli na tento projekt a v ůbec to neznamená, že takoví konference má alespoň takovou šanci na úspěch jako tento přesun.
Jaká je hodnota těchto posledních zbývajících jedinců?
Tito nosorožci tuponosí severní jsou posledními známými jedinci tohoto poddruhu a proto jsou nositeli cenných a jedinečných genů. Ty se vyvinuly ve volné přírodě a dávají nosorožcům tuponosým severním životně důležité vlastnosti pro přežití v jejich přirozeném biotopu.
Konečně hodnota těchto zvířat se může projevit pouze v případě, že budou žít ve volné přírodě. Tyto geny se pak mohou dostat zpět do ekosystémů, v nichž byly vytvořeny a začít zde opět fungovat a posílit tak šance nosorožce tuponosého severního na přežití. Poddruh také hraje důležitou roli ve svém ekosystému, kterou žádný jiný živočišný druh nenahradí. Pokud se je podaří rozmnožit jejich cena pro zachování biologické rozmanitosti je nevyčíslitelná, pokud se ale nerozmnoží, jsou z hlediska biologického bezcenní.
Transport
Jaká rizika přesun skrývá?
Při přesunu nosorožce riziko samozřejmě existuje vždy, avšak lze ho mít pod kontrolou. Přesuny byly z hlediska řízení chovu nejdůležitějším nástrojem, který umožnil nárůst populací zejména nosorožce jižního bílého za posledních 30 let. Jednalo se o jediný způsob, jak rozšířit areál nosorožců a zabránit příbuzenské plemenitbě.
Jaká opatření budou přijata pro minimalizaci rizika pro nosorožce během transportu?
Nosorožce budou doprovázet odborníci - 2 ošetřovatelé a 2 veterináři - vždy po jednom ze ZOO a další z velkou praxí, tzn. Že každé zvíře bude mít jednu osobu zajišťující nepřetržitý dohled. Ošetřovatelé jsou Jan Žďárek (praxe u nosorožců v zoo Dvůr Králové více než 15 let), Berry White (praxe v anglické ZOO 6 let a další praxe v Africe), Dr. Jiří Váhala (praxe v ZOO Dvůr Králové 30 let) a dr. Pete Morkel (praxe v Africe u nosorožců 30 let). Všichni asistovali u úspěšného přesunu 3 mladých dvourohých nosorožců v květnu 2009 do Mkomazi v Tanzanii. Zvířata budou mít maximální možnou péči, aby se co nejvíce omezilo jakékoli riziko, budou sedována a před cestou budou trénována na pobyt v bednách. Přesun bude maximálně zkrácen, aby byla v bednách a na cestě jen kolem 24 hodin. Transport proběhne letecky, kdy letadlo bude mít zastávku v České republice (Praha), odkud poletí přímo do Nairobi. Letadlo poletí kvůli tlaku a teplotě ve výšce 3,5 km. Jak do Prahy tak z Nairobi zvířata budou převezena na relativně krátkou vzdálenost (kolem 150 km) nákladními vozy. Transport v České republice proběhne během dne, kdy bývá vhodná teplota a bedny budou oplachtovány, aby v nich bylo teplo i během chladného dne. Přesun proběhne podle postupů vypracovaných skupinami odborníků na reintrodukci a veterinární péči při IUCN - jedním z autorů je sám dr.Pete Morkel.
Nosorožci musí být na transport dobře připraveni, a postupně navykáni na transportní bedny. Spolu s nimi poletí do Keni i jejich ošetřovatel a odborný veterinář, který na ně bude dohlížet během transportu a v případě potřeby jim podá zklidňující medikamenty.
Která zvířata pojedou a kam
Kolik jedinců bude odesláno do Afriky a jak se vybírali?
Budou odesláni dva samci a dvě samice. Jediným kritériem je předpokládaná schopnost přirozené reprodukce. Ze zvířat z odchytu je zaručeně plodný samec Súdán, který se stále čilý a vypadá zdravě, proto byl vybrán. Ostatní zvířata z odchytu jsou už stará, nechovná a nemocná. Ze 4 jedinců narozených v zajetí je potenciálně chovná samec Suni (nar. 1980), který opakovaně pářil několik samic a má semeno výborné kvality. V září 2009 byl naposledy uspán a od něj odebrané semeno je zamraženo pro další použití. Jeho poloviční sestra Nabire (nar. 1983) byla v červenci 2009 uspána a vyšetřena a bylo zjištěno, že má nádor v děloze a cystu na jednom vaječníku a proto není schopna přirozené reprodukce. Proto do Afriky nepojede. Poslední dvě samice - Nájin (nar. 1989) je poloviční sestra Suniho a měla v roce 2000 mládě. I když se později pářila a nezabřezla vyšetřením orgánů bylo zjištěno, že by měla být chovná a je zdravá. Její dcera Fatu (nar. 2000) je mladá a vyšetření pohlavních orgánů také potvrdilo, že je zdravá.
Proč byla vybrána rezervace Ol Pejeta?
Rezervace Ol Pejeta má zkušenosti s reintrodukcí nosorožců a byla odborníky na africké nosorožce posouzena jako optimální lokalita pro nosorožce tuponosého severního, protože leží nedaleko oblasti původního výskytu a má velmi podobné klimatické podmínky. Na jejím území žije nejpočetnější populace nosorožce dvourohého ve východní Africe, čítající 79 jedinců. Žije zde také 11 nosorožců tuponosých jižních. Má důsledný a účinný systém hlídek, které chrání nosorožce před pytláky.
Vzhledem k vysoké nadmořské výšce se zde nevyskytuje spavá nemoc, která je smrtelně nebezpečná pro nosorožce dovezené z mírného klimatu. Keňa sousedí se Súdánem, kde byli dle hodnověrných zpráv v létě 2008 pozorováni 3 severní bílí nosorožci. V roce 2005 byla právě rezervace Ol Pejeta vybrána pro k umístění posledních zvířat z národního parku Garamba v Kongu. Proto je jak klimaticky, tak i politicky nejvhodnější pro příjem případných posledních zvířat z přírody. Současná vládní politika a ochrana nosorožců je zde tak propracovaná, že bezpečnost zvířat, pro něž navíc bude ohrazeno a hlídáno území uvnitř rezervace, je maximálně zaručena. Pro nosorožce je připravena boma a výběhy o ploše 400 ha, chráněné elektrifikovaným oplocením, které bude trvale monitorováno. Výběh bude opatřen strategicky umístěnými pozorovatelnami. Nosorožci budou vybaveni vysílačkami umístěnými v rozích pro telemetrické sledování. Výběh budou hlídat bezpečnostní hlídky tvořené 14 strážci pod dohledem vedení organizace. Dále bude poskytnuta technická pomoc ze strany oddělení ostrahy Lewa Wildlife Conservancy a Kenya Wildlife Service. Výběh je umístěn v centru rezervace Ol Pejeta, což je oplocené území velké 61 000 hektarů. Rezervace je nepřetržitě hlídaná bezpečnostním týmem 80-ti strážců.
