• Zoo pro veřejnost 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro veřejnost. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!
  • Zoo pro školy 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro školy. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!
  • Zoo pro firmy 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro firmy. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!

Nejčastější dotazy

Zajímají vás podrobnosti o projektu Poslední šance na přežití, nosorožcích bílých a jejich transportu? Pak jste tu správně. Pokud zde nenaleznete odpověď na svoji otázku, můžete nás kontaktovat pomocí formuláře na konci strany.

  • Fakta o nosorožcích širokohubých
  • Rozmnožování v zajetí a v přírodě
  • O projektu Poslední šance
  • Transport
  • Která zvířata pojedou
  • Finance
  • Partneři projektu

Fakta o nosorožcích širokohubých

Je jedním z pěti druhů nosorožců a větší ze dvou afrických druhů. Na světě žijí 3 druhy nosorožců v Asii - indický, sumatránský a jávský a 2 v Africe - menší listožravý dvourohý neboli černý a větší trávožravý širokohubý neboli bílý. 

Všechny druhy nosorožců se dostaly vlivem člověka na pokraj vyhubení, kromě ubývání životního středí zejména v důsledku ilegálního lovu - pytláctví, kdy byli zabíjeni pro rohy.

Nosorožec širokohubý (také zvaný tuponosý nebo bílý) tvoří dva poddruhy, které se vzhledově téměř neliší, i když jsou prokázané genetické rozdíly. Původně obýval dva oddělené areály. Severní zahrnoval Súdán, Čas, Zaire (Kongo), Středoafrickou republiku a Ugandu. Jižní zahrnoval Botswanu, Zimbabwe, Mozambik, Namibii a JAR.

Pokud nebudou do konce roku 2010 nalezeni poslední jedinci v přírodě, bude severní poddruh prohlášen za vyhynulý. 

Počet v přírodě: Jížní poddruh: 14 550 ks (2007), 17 480 ks (2008) | Severní poddruh: 4 ks (2007), ? ks (2009)
Biologická data: Váha 1 700 - 2 400 kg | Kohoutková výška 150 - 185 cm | Délka předního rohu až 101 cm (severní poddruh), až 200 cm (jižní poddruh) | Délka zadního rohu až 95 cm | Délka těla a hlavy 3,6 - 4,2 m
Reprodukce: Březost 515 - 540 dní | Porodní váha 40-65 kg | Reprodukční věk samice 30 až 35 let | Samice rodí každé 2-3 roky

Nosorožec širokohubý severní

  • Vědecký název: Ceratotherium simum cottoni
  • Stav: kriticky ohrožený
  • Délka života: 40 (až 50) let
  • Velikost: váží 1700-2400 kg

Je jedním z pěti druhů nosorožců. Na světě žijí 3 asijské druhy (indický, sumatránský a jávský) a 2 africké druhy. Menší listožravý zvaný dvourohý neboli černý a větší trávožravý druh zvaný širokohubý neboli bílý. Všechny druhy nosorožců se dostaly vlivem člověka na pokraj vyhubení, kromě ubývání životního středí zejména v důsledku ilegálního lovu - pytláctví, kdy byli zabíjeni pro rohy. Ve velikosti soutěží s indickým nosorožcem (po slonovi a hrochovi jsou nejtěžšími suchozemskými zvířaty)

Jaké bylo jeho rozšíření?

Nosorožec širokohubý severní kdysi obýval části severovýchodní Ugandy, jižního Čadu, jihozápadního Súdánu, východní část Středoafrické republiky a severovýchod Demokratické republiky Kongo (DRK). Existují důkazy o tom, že areál rozšíření zasahoval před 2 000 lety do příkopové propadliny. V historické době se severní bílý nosorožec vyskytoval ve střední Africe v pásmu savan za řekou Nil a jižní bílý nosorožec v jižní části Afriky pod řekou Zambezi.

Proč se mu říká bílý?

Bílí nosorožci nejsou bílí, ale šedí. Označení „bílý" vznikl nesprávným překladem holandského slova "wijde" (v angličtině "wide" = široký, kdežto „white" = bílý), což poukazuje na jeho širokou tlamu, představující adaptaci, usnadňující nosorožcům spásání trávy, na rozdíl od užší tlamy nosorožce dvourohého (černého), která je přizpůsobena k oškubávání listí, výhonků a větviček. 

Kolik jich zbývá?

Nosorožec tuponosý severní ve volné přírodě pravděpodobně vyhynul. V lidské péči žije osm jedinců, z nichž je 7 v majetku ZOO Dvůr Králové v České republice. Z nich 6 (2 samci a 4 samice) žijí ve Dvoře Králové a 1 samice spolu se samcem v majetku ZOO Chartúm žijí ve Wild Animal Park v San Diegu v USA. Pouze čtyři z nich (2 samci a 2 samice ve Dvoře Králové) jsou schopni rozmnožování. V lidské péči se živě narodila 4 mláďata - všechna v české zoo Dvůr Králové a 3  z nich (nar. 1980, 1989 a 2000) spolu s samcem pocházejícím z odchytu (narodil se v Súdánu) jsou jediní reprodukce schopní.

Kde a kdy byli naposledy spatřeni?

Poslední čtyři volně žijící jedinci byli spatřeni v národním parku Garamba v DRK v srpnu 2005 a v roce 2007 byl pozorován 1 kus a stopy dalších asi 3 zvířat. Při následných průzkumech v červnu 2008 se zvířata nalézt nepodařilo, ale v létě 2008 spatřili vojáci v jižním Súdánu 3 nosorožce.. 


Kolik bylo nosorožců severních bílých drženo v zajetí?

V zajetí bylo celkem drženo 22 zvířat, pocházejících z odchytu a to v letech 1949-2009, k tomu  5 se zde narodilo (bez křížence). Celkem bylo v zajetí 27 severních bílých nosorožců (z toho jedno předčasně narozené mládě) a 1 kříženec.



Rozmnožování v zajetí a v přírodě

Jediná zahrada na světě, která nosorožce širokohubě severní rozmnožila je ZOO Dvůr Králové. Narodili se zde 1 kříženec, 1 samec a 4 samice. 1 kříženec: samice Nasi. Narozena 11. 11. 1977 (matka Nasima, otec Arthur jižní bílý nosorožec). Napářena byla v Zoo Knowsley. Uhynula v roce 2008. 1 samec: Suni. Narozen 8. 6. 1980 (matka Nasima, otec Saut). 4 samice: Nabire * 15.11.1983 (matka Nasima, otec Súdán), Nájin * 1989 (matka Nasima, otec Súdán), Předčasný porod - mrtvé mládě. * 18.7.1991 (matka Nasima, otec Súdán), Fatu * 29.6.2000 (matka Nájin, otec Saut)

V čem je problém s rozmnožováním bílých nosorožců v zajetí?

Chov bílých nosorožců se v zoologických zahradách bohužel přes veškerou snahu nedaří pravděpodobně z důvodu absence potřebného sociálního a teritoriálního chování, bez něhož samice buď vůbec nevykazují říji, nebo i přes opakovaná páření nezabřeznou. Přitom držení zvířat je snadné, potravně nejsou jako spásači trávy nároční a proto bez problémů žijí v zajetí i 40 let. Populace jižní formy v zajetí čítá podle poslední plemenné knihy více než 750 zvířat, ročně se ale narodí méně než 15 mláďat a porody nevykryjí ani přirozené úhyny. Velikost populace stagnuje v důsledku každoročních dovozů nových jedinců z jihoafrických rezervací, bez nichž by postupně vymírala. Pokud by v zajetí probíhalo normální pravidelné rozmnožování jako v přírodě, pak by se ročně muselo narodit 50-75 mláďat. To se ale bohužel neděje, i když některé zoo zaznamenaly desítky odchovů. Při bližším prozkoumání se bohužel zjistí, že se obvykle rozmnožovala byť opakovaně jen některá zvířata a velmi často bylo rozmnožení vázáno výhradně na dovoz nových zvířat z Afriky. Proto není reálné udržet populaci severní formy v zajetí.

Jak se množí nosorožci bílí v přírodě?

Situace je zcela opačná v přírodě, kde samice rodí každé dva až tři roky a populace meziročně vzrůstá o 6,5 až 10 %. Dokládá to historie jižního poddruhu nosorožce bílého, kdy před 100 lety žilo v jižní Africe v jediné lokalitě (Umfolozi) pravděpodobně jen posledních 10 jedinců, které zachránila ochrana bílých farmářů. Tato zvířata založila dnešní populaci tvořenou téměř 18 tisíci jedinci. Dnes je jižní bílý nosorožec nejběžnější formou nosorožce. 



Jaká byla snaha o rozmnožení  v zajetí ?

První mládě se narodilo ve Dvoře Králové v roce 1980 (samec Suni), druhé v roce 1983 (samice Nabire), ale z celého stáda byla chovná jen jediná samice (Nasima). Protože začátkem 80. let 20. století byla v přírodě situace již kritická, rozběhl se výzkum reprodukčních cyklů v královédvorské zahradě a pro nosorožce byl postaven nový pavilon. Zároveň bylo v rámci mezinárodních jednáních dohodnuto, že část stáda bude přemístěna do jiné zoo v teplém klimatu, která má dobré výsledky v chovu nosorožců.  Proto v roce 1989 bylo trio 14 let starých zvířat (chovný samec Saut a odchytové samice Nola a Nádí) deponováno do Wild Animal Park San Diego v USA. Všichni doufali, že se ve slunné příznivé Kalifornii na 45 hektarů velkém výběhu dosud nechovné samice začnou množit. K nim byl dovezen ještě samec Angalifu ze ZOO Chartum. Bohužel ani chov v této zoo, která zaznamenala několik desítek odchovů u jižní formy nosorožce bílého, nevedl k rozmnožení. 

Od počátku 90. let 20. století probíhá výzkum cyklů samic ve spolupráci s Veterinární univerzitou Vídeň. Následně začal výzkum asistované reprodukce týmem veterinárních odborníků z Berlína (IZW). Dosud proběhlo více než 60 pokusů o umělé oplodnění samic obou poddruhů bílých nosorožců. Většina byla neúspěšná, i když se do května 2009 narodila 3 mláďata (samečci) od dvou samic (ZOO Budapešť a ZOO Madrid). V ZOO Dvůr Králové nebyl žádný z pěti pokusů u dvou samic úspěšný. V rámci tohoto výzkumu bylo od roku 2001 provedeno 29 uspání šesti severních bílých nosorožců zvířat. Bohužel to k rozmnožení nevedlo, stejně jako opakovaná páření chovné samice Nájin. 

Podobný výzkum probíhal i v San Diegu, ale také bez úspěchu. Dnes tam zůstal starý pár, který je již nechovný.


Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook

Další

1 | 2

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.

Zeptejte se nás

Zaujaly vás informace na této stránce? Chcete se dozvědět více? Neváhejte a vyplňte následující kontaktní formulář. S odpovědí se vám ozveme co nejdříve.

Položky označené (*) hvězdičkou jsou povinné.

Mapa stránek | Kontaktujte nás |

Copyright © 2008 Oficiální web ZOO Dvůr Králové
Ochrana osobních údajů | Prohlášení o přístupnosti

created by Wizards.cz | powered by SiteWizard | XHTML 1.0 | CSS 2