• Zoo pro veřejnost 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro veřejnost. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!
  • Zoo pro školy 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro školy. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!
  • Zoo pro firmy 
    • Zavřít  Vyberte si svůj scénář a my vám za to zobrazíme informace o ZOO Dvůr Králové, které vás budou zajímat.
      Aktuálně zvolený scénář je zoo pro firmy. Rádi vzpomínáte na své dětství a výlety do zoo? Ukažte i svým dětem svět plný vzrušujících zážitků. Nebo vyražte sami a užijte si zoo!

Nosorožci tuponosí severní (bílí)

v rezervaci Ol Pejeta v Keni

V prosinci 2009 převezla ZOO Dvůr Králové čtyři nosorožce tuponosé severní (jinak též bílé nebo širokohubé, Ceratotherium simum cottoni) do rezervace Ol Pejeta v Keni. ZOO Dvůr Králové je jedinou zoo na světě, kde se tato vzácná zvířata podařilo rozmnožit, jejich reprodukce však probíhala příliš pomalu. Proto jsme je v naději, že v přirozenějších podmínkách jim to půjde lépe, vrátili do Afriky.

Nosorožci bílí severní jsou nejohroženějšími savci současnosti. V přírodě byli naposledy spatřeni v roce 2007 a dnes jsou na světě známa pouze tři zvířata. Všechna žijí v Ol Pejetě a všechna patří ZOO Dvůr Králové. Jsme tak jedním z hlavních hybatelů snah o záchranu těchto nosorožců.

Dlouhodobým cílem přesunu bylo vytvořit životaschopnou chovnou skupinu pro reintrodukci zpět do bezpečných oblastí jejich původního výskytu ve střední Africe. V době přesunu existovala rovněž naděje, že by několik posledních severních bílých nosorožců mohlo žít i ve volné přírodě. Dosud se však žádné najít nepodařilo, proto je v současné době hlavním cílem jakkoli severní bílé nosorožce rozmnožit a uchovat jejich genetickou informaci. Snahy o záchranu severních bílých nosorožců v Ol Pejetě probíhají ve spolupráci s organizacemi Ol Pejeta Conservancy Back to Africa Kenya Wildlife Service .

Na níže připojeném odkazu najdete pdf dokument z roku 2009 shrnující podrobné informace o přesunu:

Stáhnout soubor (0.13 MB)

Aktuální informace o nosorožcích v Ol Pejetě:

V případě zájmu o další informace o severních bílých nosorožcích a o rezervaci Ol Pejeta kontaktujte koordinátora in situ projektů: Jan Stejskal, e-mail jan.stejskal (at) zoodk.cz

Samec Sudán v Ol Pejetě, říjen 2015. Foto: Jan Stejskal/ZOO Dvůr Králové

Souhrn za rok 2015

Na konci ledna se v keňské Ol Pejetě uskutečnilo setkání expertů, kteří rozhodují o nosorožcích tuponosých severních v Ol Pejetě. Na společném jednání bylo dohodnuto, že je potřeba pokusit se ze samic v Ol Pejetě odebrat vajíčka, která by se v budoucnu dala využít pro oplodnění in vitro a následný transfer embrya do těla samice příbuzného nosorožce.

Následně ZOO Dvůr Králové společně s IZW Berlín, s rezervací Ol Pejeta a s dalšími experty v oblasti asistované reprodukce připravili program, jehož cílem je odebrání a následné bezpečné uložení vajíček (oocytů) ze samic Nájin a Fatu, které jsou v Ol Pejetě, a také vyvinutí postupu pro vytvoření embrya v laboratorních podmínkách a jeho následné vložení do samice jižního bílého nosorožce. Za jeden z prvních úkolů byla označena potřeba optimalizovat bezpečnou metodu pro odběr vajíček. Vzhledem k nízkému počtu jedinců nosorožců tuponosých severních je nutné pracovat s jejich blízce příbuznými nosorožci tuponosými jižními.

V květnu proběhlo v ZOO Dvůr Králové vyšetření samice Nabiré, v tu dobu posledního žijícího nosorožce tuponosého severního v Evropě. Bohužel se ukázalo, že cysta, kterou se veterináři z IZW Berlín snažili odsát už na podzim roku 2014, se ještě zvětšila, a tudíž nebylo možné přistoupit k jakémukoli zákroku směřujícímu k odběru vajíček.

Se souhlasem evropského koordinátora chovu nosorožců bílých se do projektu v průběhu roku zapojily i další evropské zoologické zahrady a velkoryse poskytly své samice k pokusům o odběr vajíček. První z těchto pokusů proběhl v červnu v Salzburgu, tým z IZW Berlín však bohužel nebyl úspěšný. V polovině července pak došlo k pokusu o odběr oocytů u samice Jessiky v ZOO Dvůr Králové, i ten byl však neúspěšný.

Bohužel, v pondělí 27. července večer samice Nabiré uhynula. Zdravotními komplikacemi trpěla už delší dobu, bezprostřední příčinou smrti bylo prasknutí cysty uvnitř těla samice. Cysta byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrány byly rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění.

V říjnu se odborníci z IZW Berlín znovu pokusili odebrat vajíčka z dvorské samice Jessiky a tentokrát byli úspěšní. Odebrali celkem pět oocytů, čtyři z nich se podařilo dopravit do laboratoře v italské Cremoně.

V druhé polovině října pak proběhlo setkání odborníků v keňské Ol Pejetě. Za dohledu Kenya Wildlife Service byl proveden pokus o manuální odběr semene samce Sudána. Kvůli možným negativním účinkům sedativ bylo vyloučeno jejich použití, samec Sudán však stál zcela klidně i bez nich. Žádné semeno se ale odebrat nepodařilo.

Navštíveny byly i samice Nájin a Fatu, obě vypadaly velmi dobře, i když Nájin měla stále zadní nohy hodně podlomené. Sudán chodil do výběhu, který je u bom z kůlů, Nájin byla společně s jižní samicí Tavu ve velkém travnatém výběhu, který je mezi výběhem u kůlů a obrovským zadním výběhem, v němž je Fatu společně se skupinou jižních samic a také s jižním samcem Kingim. Podle strážců se Kingi snažil naskakovat i na Fatu, ta pod ním ale záměrně klesala a o páření neměla zájem.

Součástí návštěvy Ol Pejety bylo i jednání o dalším průběhu projektu a o plánu na záchranu cenného genetického materiálu ze samic v případě, že by některá z nich náhle zemřela. Navštívena byla rovněž laboratoř jihoafrického veterináře Morného de la Rey v Ol Pejetě jako místa, kde by se mohlo pracovat na dozrávání oocytů, jejich fertilizaci a na produkci embryí v případě jejich odběru v Ol Pejetě.

V listopadu přišla smutná zpráva z amerického San Diega. Veterináři tam 22. listopadu přistoupili k eutanazii samice Noly, která byla do tamní zoo poskytnuta ze ZOO Dvůr Králové. Šlo o zvíře, které pocházelo ještě z volné africké přírody, do dvorské zoo byla z jižního Súdánu převezena v roce 1975. Se souhlasem ZOO Dvůr Králové byly z Noly odebrány vzorky, které bude možné využít pro případné rozmnožení nosorožců tuponosých severních umělými technikami reprodukce.

Další pokus o odběr oocytů proběhl 30. listopadu v Salzburgu, bohužel však neúspěšně.

Ve dnech 3. - 6. prosince se ve Vídni konalo odborné jednání “Ochrana přírody pomocí buněčných technologií”. Pod vedením IZW Berlín, San Diego Zoo Global, ZOO Dvůr Králové a vídeňské zoo Schönbrunn na něm přední světoví odborníci, kteří se sjeli ze čtyř kontinentů, připravili záchranný plán pro nosorožce tuponosé severní. Plán zahrnuje použití jak pohlavních buněk posledních žijících jedinců, tak tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk (v angličtině iPS cells). Tyto buňky je možné získat z tělních buněk nosorožců, například z jejich kožní tkáně. Následně existuje možnost z iPS buněk vyvinout nervové buňky, buňky srdečního svalu, nebo dokonce pohlavní buňky. Pokud by šlo vše podle plánu, in vitro oplodněné pohlavní buňky by bylo možné vložit do náhradní matky, která by porodila plodného jedince severního bílého nosorožce.

Samice Nájin v keňské Ol Pejetě, leden 2015. Foto: Jan Stejskal / ZOO Dvůr Králové

Leden 2015: Samice by se mohly stát dárkyněmi vajíček pro oplodnění in vitro

Zoo Dvůr Králové a Ol Pejeta Conservancy se na konci ledna na společném jednání s dalšími experty v Keni dohodly, že se pokusí ze samic v Ol Pejetě odebrat vajíčka, která by se v budoucnu dala využít pro oplodnění in vitro a následný transfer embrya do těla samice příbuzného nosorožce.

„Šance samic Nájin a Fatu donosit mládě jsou v současnosti mizivé. Odebrání vajíček by nám v budoucnu mohlo pomoci získat hned několik vzájemně geneticky vzdálených jedinců,“ uvedl Přemysl Rabas, ředitel Zoo Dvůr Králové.

Zoo Dvůr Králové a Ol Pejeta ve spolupráci s IZW Berlín a dalšími experty v oblasti asistované reprodukce připraví program, jehož cílem bude odebrání a následné bezpečné uložení oocytů ze samic Nájin a Fatu, které jsou v Ol Pejetě, a také vyvinutí postupu pro vytvoření embrya v laboratorních podmínkách a jeho následné vložení do samice jižního bílého nosorožce.

Dvorská zoo je jedinou zahradou, kde se severní bílé nosorožce podařilo rozmnožit, poslední mládě se však narodilo v roce 2000. Kvůli zvýšení šancí na úspěšný odchov mláďat se zoo v letech 2006 a 2007 pokoušela o jejich umělou inseminaci. V roce 2009 pak poslala čtyři severní bílé nosorožce do Keni (viz výše i níže) v naději, že prostředí blízké jejich původní oblasti výskytu vnese do skupiny potřebný nový impuls a povede k březosti samic. Ačkoli se některých původních cílů přesunu nosorožců do Afriky podařilo dosáhnout, například samice Fatu byla poprvé pářena až v Keni a všem zvířatům se zlepšila tělesná kondice, k zabřeznutí samic nedošlo.

Samice Nájin při vyšetření v keňské Ol Pejetě, listopad 2014. Foto: Jan Stejskal / ZOO Dvůr Králové

Prosinec 2014: Vyšetření zdravotního stavu Fatu, Nájin a Sudána

Vzhledem k faktu, že se dosud nepodařilo v Ol Pejetě dosáhnout březosti severních bílých nosorožců přirozenou cestou a pravděpodobnost objevení a získání jiných zvířat z přírody se snížila na minimum, vyslalo vedení Zoo Dvůr Králové do Ol Pejety tým veterinářů z IZW Berlín, aby vedl vyšetření reprodukčních orgánů severních bílých nosorožců v Ol Pejetě.

K vyšetření došlo na přelomu listopadu a prosince 2014. Z předběžných výsledků vyplývá, že ani jedno ze zvířat pravděpodobně není v současnosti schopné přirozené reprodukce. Nejmladší samice Fatu je celkově v dobré tělesné kondici a má v pořádku vaječníky, které produkují dostatečné množství vajíček, v děloze jsou však vysoce patologické změny, které Fatu s velkou pravděpodobností znemožňují zabřeznout. Degenerativní změny mohou být důsledkem neschopnosti samice zabřeznout, ale mohly být způsobeny například i potracením plodu, jehož zbytky zůstaly v těle samice, nebo infekcí zanesenou při páření. Blíže určit původce změn by bylo možné pomocí odebrání vzorku degenerativní tkáně, taková procedura by však byla velice obtížně uskutečnitelná.

Komise rozhodující o dalším postupu se zvířaty v Ol Pejetě však zváží i tuto možnost, stejně jako prověří všechny možnosti případné léčby Fatu. Teoreticky připadá v úvahu kyretáž děložní sliznice, tedy postup, při němž je vnitřní část dělohy v podstatě odstraněna a nechá se narůst znovu. Tento postup je využíván v humánní medicíně a u koní, v případě nosorožců je jeho použití jen teoretickou možností s velmi nejistým výsledkem. V případě nemožnosti jakkoli zabřeznout by Fatu mohla být vhodnou kandidátkou na odběr vajíček pro případné oplodnění in vitro.

Samice Nájin má sice několik malých nádorů v děloze, ty by ale neměly mít vliv na případné oplodnění a její reprodukční orgány by stále měly umožňovat zabřeznutí. Vzhledem ke stavu svých zadních nohou však Nájin při páření v současnosti zřejmě neunese samce, tudíž není schopná přirozeného páření. Navíc v minulých měsících prodělala onemocnění způsobené parazity. Její celkový stav však ukazuje, že by mohla být kandidátkou na umělou inseminaci, a to buď semenem, které je v současnosti zmrazeno v berlínském institutu, nebo čerstvým semenem samce jižního bílého nosorožce. Pokud by Nájin nemohla zabřeznout, mohla by se stát kandidátkou na odběr vajíček pro případné oplodnění in vitro.

Samci Sudánovi bylo odebráno semeno, při jeho analýze však bylo zjištěno, že kvalita je spíše nízká, což se vzhledem k Sudánově pokročilému věku dalo očekávat. Není proto možné ho využít pro umělou inseminaci, bylo by však možné ho využít pro oplodnění in vitro, během něhož je spermie injekcí vpravena přímo do vajíčka.

Ze všech tří zvířat byly v Ol Pejetě odebrány vzorky tkání pro případnou budoucí práci s živými buněčnými kulturami.

O dalším postupu v Ol Pejetě rozhoduje expertní komise složená ze zástupců ZOO Dvůr Králové, Ol Pejeta Conservancy, Flora & Fauna International, Kenya Wildlife Service, Back to Africa a Lewa Conservancy. Pravděpodobný termín dalšího setkání je na konci ledna nebo v únoru 2015.

Suni v keňské rezervaci Ol Pejeta. Foto: Jan Stejskal/ZOO Dvůr Králové

Říjen 2014: Suni v Ol Pejetě uhynul

V pátek 17. října ráno byl nalezen v keňské rezervaci Ol Pejeta samec nosorožce bílého severního Suni bez známek života. Na místě bylo vyloučeno, že by byl upytlačen.

Suni byl jedním z posledních sedmi známých nosorožců severních bílých na světě a zřejmě i posledním severním bílým samcem, který se mohl zapojit do přirozené reprodukce. Další dva samci, Sudán a Angalifu, jsou ještě starší než Suni, oběma je přes 40 let. Suni se v ZOO Dvůr Králové narodil v červnu 1980 jako vůbec první severní bílý nosorožec na světě, kterého se podařilo odchovat v zajetí. Oba jeho rodiče, matka Nasima i otec Saút, pocházeli z volné přírody.

Veterináři v Ol Pejetě nejdříve vyloučili nakažení snětí slezinnou a pak provedli pitvu. Ta zatím nevedla ke zjištěním, která by jednoznančně vysvětlovala příčinu Suniho smrti. Otec Suniho, Saút, uhynul v ZOO Dvůr Králové v roce 2006 přirozenou smrtí. Bylo mu 34 let, tedy stejně jako nyní Sunimu.

ZOO Dvůr Králové koordinuje odebrání genetických vzorků z těla uhynulého nosorožce. Do Keni ihned odletěl špičkový odborník Robert Hermes z berlínského Institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW), který přímo v rezervaci dohlédne na to, aby byly zachovány vzorky použitelné pro případné budoucí umělé techniky oplodnění. Dříve odebrané vzorky, například semene, jsou uloženy ve speciálním zařízení v Berlíně a mohou být použity pro umělou reprodukci.

Nájin (vlevo) a Fatu společně ve velkém výběhu v Ol Pejetě, únor 2014. Foto: Martin Ladnar

Květen 2014: Jižní samec Kingi se pokoušel pářit s Fatu

Na konci ledna došlo k většímu přeskupení severních bílých nosorožců v keňské rezervaci Ol Pejeta. Jak se situace vyvíjela v posledních týdnech?

V současné době severní samice Nájin a její dcera Fatu žijí společně ve velkém výběhu. Je tam s nimi dospělý jižní samec Kingi, dále jižní samice Ariemet, s níž se pohybuje ještě její nedospělé mládě Atan (samec). Další dospělou jižní samicí ve stejném výběhu je Daly, u níž se drží její přibližně 3,5 roku stará dcera Cura.

Kingi společnost samic různě střídá, chvíli se pohybuje s jižními, chvíli se severními. Všimnul si, že za hranicemi výběhu pro severní bílé nosorožce (tedy v širší rezervaci Ol Pejeta) se občas objeví další samci, takže někdy také obchází a značkuje svoje teritorium podél hranic výběhu.

V druhé polovině března se Kingi na delší dobu připojil k severním samicím. Několikrát to vypadalo, že projevuje zájem o Fatu, ta se vůči němu ale chovala agresivně a odrazovala ho od jakýchkoli pokusů o páření. Ačkoli ošetřovatelé nezaznamenali nějaké jasné známky toho, že by samice byly v období vhodném k zabřeznutí, Kingi s nimi strávil víc než deset dní. Páření ani stopy nasvědčující páření však pozorovány nebyly.

Po celou první část dubna se Kingi pohyboval s jižními samicemi a v polovině měsíce byl pozorován při pokusu o páření s mladou jižní samicí Curou. K vlastnímu páření však podle všeho nedošlo.

V druhé polovině dubna se však Kingi znovu na pár dnů připojil k severním bílým samicím a odpoledne 19. dubna projevoval zřetelné známky zájmu o Fatu. Následně se na ni několikrát pokoušel naskočit, vlastní páření ale za světla pozorováno nebylo. Podle stop na těle Fatu druhý den ráno (například zbytky slin a drobné oděrky na hřbetě) to však vypadalo, že se Kingimu pokus o páření v noci možná přece jen podařil. Za potvrzené však páření považovat nemůžeme.

Co se týká samců Sudána a Suniho, ti se stále střídají v menším výběhu, kde jsou s nimi dvě jižní samice. Žádné pokusy o páření však v jejich případě pozorovány nebyly.

Autorem připojených snímků je Martin Ladnar, jeden z účastníků naší expedice za severními bílými nosorožci, která se konala letos v únoru. Velice děkujeme za poskytnutí fotografií a těšíme se, že příště budeme mít možnost zveřejnit třeba i vaše snímky.

Březen 2014: Jižní samec Kingi projevuje zájem o severní samice

Samec nosorožce tuponosého jižního jménem Kingi byl do velkého výběhu, kde teď žijí severní samice Fatu a Nájin, vypuštěn 25. ledna 2014. Kromě Kingiho jsou ve výběhu ještě dvě jižní samice, jeden nedospělý jižní sameček a také jedno mládě (samička). Severní samci Suni a Sudán se vzájemně střídají v ohradě z dřevěných kůlů a v menším výběhu, kde jsou s nimi i dvě samice jižního poddruhu.

Jižní samec byl do velkého výběhu k severním samicím přesunut z rezervace Lewa. Už dříve, na začátku září 2013, byli do Ol Pejety z Lewy přivezeni další dva jižní samci. Ti však nebyli vypuštěni dovnitř oplocené rezervace severních bílých nosorožců, ale vně plotu.

Kingi už je z Lewy prověřeným otcem a zájem o samice prokazuje i v Ol Pejetě. Nejdříve se kolem poloviny února zajímal o jižní samici Ariemet. Na úplném konci února pak vykazovala známky ovulace severní samice Nájin a Kingi se točil kolem ní, možná se s ní i spářil (Nájin měla na těle stopy, které zřejmě vznikly při páření, vlastní páření ale přímo pozorováno nebylo).

Sudán se do menšího výběhu přesunul na začátku prosince hned poté, co byla do většího výběhu místo něj vypuštěna Nájin. Od té doby se pravidelně po třech dnech střídal v dřevěné ohradě se Sunim, teď se ale toto období prodlouží a samci se budou ve výběhu s jižními samicemi střídat přibližně po dvou týdnech.

V únoru 2014 také do Ol Pejety zavítala úplně první expedice, kterou pro své příznivce ZOO Dvůr Králové pořádá společně s cestovní kanceláří Adventura. Účastníci se byli podívat i uvnitř výběhu severních bílých nosorožců, kde se jim věnoval jak zkušený ošetřovatel Mohammed Doyo, tak Martin Mulama, vedoucí ochrany přírody v Ol Pejetě.

Foto: Jaroslav Hyjánek / ZOODK

Leden 2014: K Nájin a Fatu přijde jižní samec

Během ledna bude do výběhu k samicím severního nosorožce tuponosého (jinak též bílého) Nájin a Fatu v keňské rezervaci Ol Pejeta přidán samec jižního poddruhu. Ačkoli se severním bílým nosorožcům po přesunu do Afriky zlepšila pohlavní aktivita, zabřeznout se jim nepodařilo. Příchod jižního samce je tak pokusem vyvolat u samic další zájem o páření.

„Naším cílem je severní bílé nosorožce jakkoli rozmnožit a uchovat jejich geny do budoucna. Jelikož se dvorským samicím nepodařilo zabřeznout s našimi samci Sudánem a Sunim, rozhodli jsme se učinit další krok. Nyní budou mít možnost spojení se samcem jižním,“ říká ředitel zoo Přemysl Rabas.

Jižní samec, který už se sám stal otcem, bude k dvorským samicím přesunut z nedaleké rezervace Lewa, která na projektu záchrany nejvzácnějších nosorožců světa spolupracuje se ZOO Dvůr Králové a dalšími partnery projektu. Samice jižních bílých nosorožců jsou ve výbězích s dvorskými samci už několik let, ani ony však nezabřezly.

Až do nedávna žili samci a samice severních bílých nosorožců rozděleni do dvou párů. Samec Sudán společně s Fatu obýval velký výběh (o rozloze cca 280 hektarů), zatímco samec Suni se samicí Nájin měli k dispozici výběh asi desetkrát menší (jen pro srovnání, celá zoo ve Dvoře včetně safari zabírá asi 72 hektarů). Teď jsou obě samice ve velkém výběhu a Suni je se dvěmi jižními samicemi ve výběhu menším. Nejstarší ze čtveřice, Sudán, obývá bomu obehnanou kůly. Pravidelně ale střídá Suniho v menším výběhu.

V případě narození mláďat by samozřejmě nešlo o zcela čisté severní bílé nosorožce, ale o křížence severního a jižního poddruhu. Mládě by ovšem i tak nešlo geny severních bílých nosorožců a v budoucnu by teoreticky mohlo být zapojeno do programu, v němž by byli zpětně šlechtěni jedinci s větším zastoupením čistě „severních“ genů. Po případné březosti severní samice s jižním samcem by se později dalo také znovu uvažovat o jejím spojení se severním samcem, případně o jejím umělém oplodnění severním samcem. V průběhu letošního roku také plánujeme prověřit zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě (viz článek z prosince 2013).

V minulosti už byl v naší zoo jeden kříženec mezi jižním a severním bílým nosorožcem odchován. Stala se jím samice Nasi, kterou pouhé 2,5 měsíce po svém příchodu do zoo porodila severní samice Nasima. O její březosti nikdo nevěděl a narození Nasi tak bylo velkým překvapením. Nasima byla do Dvora převezena na konci srpna 1977 z anglické zoo Knowsley, kde byla Nasi počata s jižním samcem Arthurem. Nasi ve Dvoře žila až do roku 2007, kdy musela být kvůli nádoru dělohy utracena. Je dosud jediným známým křížencem severního a jižního poddruhu nosorožce bílého na světě.

Prosinec 2013: Do záchrany severních bílých nosorožců bude zapojena i Nabiré

V pátek 20. prosince uplynuly přesně čtyři roky ode dne, kdy do keňské rezervace Ol Pejeta dorazila čtveřice severních nosorožců tuponosých ze ZOO Dvůr Králové. Vzhledem k tomu, že se nosorožcům dosud nepodařilo rozmnožit, rozhodli jsme se důkladně prověřit zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě a do snah o záchranu těchto mimořádně vzácných živočichů zapojit i samici Nabiré, která žije ve Dvoře Králové.

Ačkoli jsou zvířata v dobré kondici a po převozu do Afriky se jejich pohlavní činnost zlepšila, došlo v poslední době k útlumu. Poslední páření samic bylo pozorováno před více než rokem a z analýzy vzorků trusu, při níž se zjišťuje hladina hormonů, vyplývá, že samice březí nejsou.

„Situaci v Ol Pejetě jsme pečlivě prověřovali. Před necelým rokem ještě existovala naděje na březost. Vyloučena byla letos na jaře. Nosorožce jsem naposledy navštívil v říjnu a po mém návratu jsme uskutečnili kroky, které jsme připravovali už v průběhu celého roku,“ říká k tomu ředitel zoo Přemysl Rabas.

V listopadu tak proběhla jednání s vědci z berlínského Institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (IZW). Ti prováděli před přesunem zvířat do Afriky umělou inseminaci samic, avšak bezvýsledně. S IZW jsme se předběžně dohodli, že v roce 2014 společně prověříme zdravotní stav zvířat v Ol Pejetě a zhodnotíme, zda je potřeba odebrat nějaké biologické vzorky. Zároveň společně s dalšími partnery projektu posoudíme, zda by bylo možné přistoupit k nějaké formě umělého oplodnění samic žijících v Ol Pejetě.

Do snah o záchranu nosorožců tuponosých severních by však měla být zapojena i severní samice Nabiré, která dnes žije v ZOO Dvůr Králové společně s párem jižních bílých nosorožců. Nabiré do Afriky neodcestovala, protože její děloha je téměř celá vyplněna nádorem, tudíž neexistuje naděje, že by zabřezla.

Jeden z jejích vaječníků by však mohl být zdravý, existuje tedy šance na odběr jejích genetických vzorků pro případné oplodnění mimo její tělo (tzv. oplodnění in vitro). Zárodek by pak teoreticky mohla ve svém těle donosit jiná samice, v úvahu by připadala samice jižního poddruhu tuponosých nosorožců.

„Víme, že získat vajíčko z Nabiré může být riskantní, protože jde o starší zvíře. Severních bílých nosorožců je na světě však tak málo, že je potřeba zkusit všechny možnosti jejich záchrany,“ vysvětluje důvody Přemysl Rabas. I v případě Nabiré však nejdříve proběhne zdravotní prohlídka, a to příští rok v jarních měsících.

Výhledově bychom rádi prozkoumali rovněž možnost zapojit se do snah o naklonování severních bílých nosorožců. Tato cesta záchrany je sice mimořádně nákladná, nicméně buňky z tlamy samice Fatu, která se v roce 2000 narodila ve Dvoře Králové jako zatím poslední známé mládě nosorožce tuponosého severního, už byly součástí experimentu, který šel tímto směrem.

Skupina kalifornských vědců v roce 2011 zveřejnila1, že se jim podařilo připravit tzv. indukované pluripotentní kmenové buňky severního bílého nosorožce z tkáně Fatu. Význam tohoto pokusu spočívá v tom, že z takto uměle upravených buněk mohou následně vzniknout téměř jakékoli tělesné buňky, tedy například i reprodukční buňky.

1 Ben-Nun, I.F. et al.: Induced pluripotent stem cells from highly endangered species, in: Nat. Methods 8, 829–831 (2011), doi:10.1038/nmeth.1706

Sdílej na: Delicious Delicious Facebook icon Facebook

Další

1 | 2 | 3

Mapa stránek | Kontaktujte nás |

Úvodní strana

Pomáháme zvířatům Nosorožci tuponosí severní (bílí)

Nahoru

Copyright © 2008 Oficiální web ZOO Dvůr Králové
Ochrana osobních údajů | prohláąení o přístupnosti

created by Wizards.cz | powered by SiteWizard | XHTML 1.0 | CSS 2