Nosorožci bílí
Poslední šance
Nejvzácnější nosorožci na světě putují zpět do Afriky. Projekt záchrany severního bílého nosorožce začal. Čtyři z posledních osmi žijících jedinců na světě se vrací zpět do Afriky. Je to poslední šance na jejich záchranu.
Čtyři z osmi zbývajících jedinců severního poddruhu nosorožce širokohubého (bílého) byli 19. prosince 2009 díky spolupráci a úsilí společenství ochranářských organizací přemístěni ze zajetí zpět do volné přírody. Nosorožci byli přesunuti ze ZOO Dvůr Králové do rezervace Ol Pejeta v Keni v rámci projektu „Poslední šance na přežití".
Cílem projektu je reintrodukovat nosorožce širokohubé severní a jejich geny zpět do volné přírody. Je to jediná cesta vedoucí k zachování tohoto poddruhu. Projekt je realizován pod záštitou Světové asociace zoologických zahrad a akvárii WAZA.
Severní bílí nosorožci jsou v Africe spokojeni
Ředitelka ZOO Dvůr Králové Dana Holečková se v srpnu vrátila z africké Keni, kde v rezervaci Ol Pejeta navštívila své svěřence, čtyři severní bílé nosorožce, samice Fatu a Nájin a samce Súdána a Suniho. Nosorožci byli z královédvorské zoo převezeni do Afriky 20. prosince 2009. Nejstarší organizace ochrany zvířat na světě (FFI) se s pomocí ZOO Dvůr Králové chce pokusit o záchranu živočišného druhu akutně ohroženého vyhynutím.
Jsme jediná zahrada na světě, která rozmnožila severní bílé nosorožce, říká ředitelka ZOO Dvůr Králové, v rozhovoru, který poskytla Deníku Právo.
Jak se mají nosorožci?
Jsou moc šťastní. Žijí tak jako jejich rodiče, v případě Súdána tak, jako žil kdysi sám. Jela jsem do Afriky ze dvou důvodů, jednak zkontrolovat zvířata i podmínky, v nichž žijí, a pořídit dokumentaci, protože návrat severních bílých nosorožců do volné přírody průběžně dokumentujeme. Druhým úkolem bylo přivézt vzorky trusu samic, abychom mohli zjistit, jestli je samice Fatu březí a jak je to s cyklem samice Nájin.
Povedlo se zabřeznutí Fatu?
Bohužel ne, vzhledem k tomu, že se po mém odjezdu znovu pářila se Sunim, tak ještě ne. Vzorky jsme poslali do Vídně, kde budou vyšetřeny v laboratoři. Trus jsme sbírali od ledna, takže bude potřeba relativně dost času, abychom zjistili, jak hormony samic pracují.
Není to zvláštní, že ani po roce a půl na svobodě není na cestě žádné mládě?
V zoo měly samice vypnuté cykly. Předpokládali jsme, že přesun do přirozeného sociálního prostředí a jejich rozdělení a spojení nastartuje normální cykly, které u bílých nosorožců v zajetí často nefungují. Chce to čas. Bylo potřeba změnit krmení a nechat je adaptovat. Zkraje jsme spojili obě samice dohromady, jenže jsme zjistili, že to způsobilo ještě větší utlumení hormonální aktivity. Takže jsme je loni v květnu oddělili. U samice Fatu jsme zjistili už na podzim normální cyklus, samice Nájin měla jednoznačně zvýšenou hormonální aktivitu, ale na takovou, jakou by měla mít.
Proč v zajetí necyklují?
To nikdo neví, ale je to jednoznačně dáno způsobem chovu. My je umíme chovat tak, aby se zbytečně nerozmnožovali, což by u jiných zvířat bylo naším snem. Některá zvířata se nám množí moc a musíme přistupovat třeba k oddělování samců od samic, tedy k nepřirozenému držení, nebo dokonce musíme dávat implantáty hormonů, které způsobují dočasnou sterilizaci samic. Ale u bílého nosorožce, který není potravně náročný, protože je to trávožrout, a můžeme ho v zoo chovat čtyřicet a více let, nám rozmnožování nejde.
Proto jste je před před rokem a půl odvezli do Afriky?
Naši severní bílí nosorožci jsou čtyři poslední na světě schopní rozmnožování, jednomu samci už bude čtyřicet, druhému je třicet, samici Nájin je čtyřiadvacet a Fatu dvanáct, nejvyšší čas pokusit se je rozmnožit v tom nejrychlejším gardu, který je možný, a to v přirozených podmínkách, které by to měly nastolit. Samice v přírodě zabřezávají každé dva až tři roky. V některých zoologických zahradách se množí jižní bílí nosorožci, ale vlastně nikdo neví proč. A i když se to daří, tak samice rodí jednou za pět let. Rychlost reprodukce není nikde rychlejší než v přírodě.
V téhle chvíli chrání nosorožce před pytláky strážci. Je podobná ochrana dlouhodobě udržitelná?
Mělo by to být dlouhodobě udržitelné. Rezervace, do které jsme je poslali, existuje dvacet let a z nula nosorožců je jich tam dnes sto, většinou dvourohých tzv. černých (je to menší ve východní Africe původní druh nosorožce), ale je tam i malá populace jižních bílých (větší druh – původně žijící v jižní Africe). Bohužel stále stoupá cena rohu nosorožce na černém trhu, takže pořád je potřeba ochranu zdokonalovat. V současné době tam probíhá výcvik 30 ozbrojených strážců vybavených automatickými zbraněmi a v podstatě jsou cvičeni za jediným účelem. Pokud by tam pronikli nějací pytláci, aby je na místě zastavili.
Odkud se vlastně vzala pověra, že nosorožčí roh je afrodiziakum?
Mohu se jen domnívat, ale myslím si, že důvodem je dlouhý nosorožčí milostný akt. Trvá totiž dvacet až čtyřicet minut, rekord je tuším osmdesát minut. Během té doby dochází u samce k mnohačetným ejakulacím – výjimku není dvacet a více. Spojení většinou skončí tím, že samice odpadne, povolí nohy, protože samce už neunese. Často samice po jednom páření zabřezne. Příroda to zřejmě zařídila tak, aby se to u těchto zvířat nemuselo tak často opakovat. Páření je pro oba velmi obtížné, protože samec váží něco kolem dvou tun i více (u dvourohého nosorožce asi polovinu). To je třeba opak u lvů, kdy páření trvá několik vteřin, ale probíhá dvacetkrát i třicetkrát za den. Možná tohle je důvod, proč se nosorožčímu rohu přičítá afrodiziakální schopnost, ale je to nesmysl. Je z keratinu podobně jako jsou naše vlasy nebo nehty. Jenže tahle pověra způsobila téměř vybití šesti druhů nosorožců i když nejvíce ohrožený je právě severní bílý nosorožec.
Jak vlastně vypadá nosorožčí láska?
Většinou trvá jeden až dva dny. Jakmile se samici začne blížit říje, samec na to přijde očucháváním jejího trusu, vyhledá ji a klade jí hlavu na zadek, tím naznačuje zájem. U tohoto druhu nejsou žádné velké honičky, i když u nosorožců indických předchází páření opravdu divoké honičky, kdy samec honí dokola samici v průběhu jednoho - dvou dní a samice u toho intenzivně píská. To bílí nosorožci nedělají.
Od koho vzešla iniciativa převézt nosorožce do Afriky?
Od nás, ale nápad odvézt bílé nosorožce do Ol Pejety vznikl zhruba před deseti lety, kdy ještě v přírodě zbývalo posledních asi deset severních bílých nosorožců. Tehdy bylo mezinárodně odsouhlaseno, že se alespoň polovina z nich odveze právě do Ol Pejety, do hlídaného prostředí, které leží blízko původního výskytu druhu. Jenže i když došlo k dohodě s vládou Konžské lidové republiky, tak v místech, kde je Národní park Garamba, vyhlásili, že bílí ochránci přírody chtějí vykrást bohatství této africké země. Nedovolili vývoz zvířat a pytláci je zabili. Takže ta původní iniciativa probíhala pro poslední volně žijící zvířata, o nichž se vědělo. Ale už v té době se uvažovalo, že by bylo ideální přidat k nim i ta naše zvířata.
Mít ve své zoo poslední čtyři zvířata svého druhu na planetě musí být pro návštěvníky velkým lákadlem. Není vám líto, že jste je odvezli?
Vnímám akci jako obrovskou šanci pro zvířata a jako svou povinnost. Jsou tam čtyři, z nichž tři se narodili v naší zoo. Kdyby nebylo naší zahrady, vůbec by tahle šance neexistovala. Jsme jediní na světě, kteří severní bílé nosorožce rozmnožili a máme za ně ohromnou zodpovědnost. Je skvělé, že jsme jim mohli dát šanci na přežití. I kdyby se nepovedlo zachránit tuto formu nosorožce, tak krásné je už to, že se samice Fatu poprvé ve svém životě pářila. My jsme jí u nás přichystali pouze tři umělé inseminace, které k ničemu nebyly. Myslím si, že jsme pro ně udělali, co si zaslouží, když jsou na téhle planetě poslední. My samozřejmě doufáme, že se ještě podaří najít nějaké divoké bílé nosorožce, zejména v jižním Súdánu a pokud se najdou, tak by tento projekt mohl být úspěšný. Pokud by se našla ještě nějaká zvířata v přírodě, tak ta naše už tam jsou nachystaná. Spojili by se poslední z přírody s těmi posledními ze zajetí. Pak by šance na přežití radikálně vzrostla. Můžou se jednak pářit mezi sebou, ale i vytvářet křížence, protože i tím křížením by se mohly zachovat cenné geny. Předpokládá se totiž, že severní bílý nosorožec by mohl mít v sobě geny, které ho chrání proti malárii a spavé nemoci. Ale my to na těch posledních čtyřech jedincích nehodláme zkoumat. V naší zoo zbyla ještě 1 samice tohoto nosorožce, která bohužel už rozmnožování není schopná. Naši návštěvníci po pravdě řečeno nosorožce od sebe nerozlišují, stále máme 17 černých nosorožců a 2 bílé (již zmíněnou severní samici a jižního samce z ostravské zoo). Oba bílí nosorožci žijíc spolu a jsou spokojení. U černých čekáme právě v září mládě, které bude v pořadí již 60. Nosorožcem narozeným v naší zoo. Tedy naší návštěvníci o nosorožce ochuzeni nejsou.
Existuje ještě nějaký podobně ohrožený druh?
Severní bílý nosorožec je nejvzácnější zvíře na světě.
V letošním roce jste rozšířili safari a umožnili průjezd návštěvníkům v automobilech. Jak byste premiérový rok zhodnotila?
Celé safari má 60 ha. Potřebovali jsme zjistit, jak budou zvířata reagovat, když se mezi nimi budou pohybovat auta. Potvrdil se náš předpoklad, že to zvířatům v zadní části, kde se přímo mezi nimi projíždí, nevadí, ale překvapilo nás, že to vyhovuje i zvířatům v přední části, kde jsou třeba nosorožci nebo žirafy dnes ještě za příkopy. Ukázalo se, že zvířata jsou daleko klidnější, když mezi nimi projede konstantní rychlostí auto, než když kolem procházejí lidé, vstupují na hrany příkopů, děti výskají, tu kolem projede vláček, zkrátka návštěvníci omezení svými vozy zvířatům vyhovují více.
Plánujete tedy pro příští sezónu další rozšíření safari?
Vždycky budeme mít zvířata, mezi nimiž nemůžou jezdit auta, protože by to bylo nebezpečné jak pro zvířata, tak pro lidi. Na druhé straně bychom rádi propojili velký letní travnatý výběh s výběhy zvířat s pavilony, jako jsou třeba právě žirafy. Máme velké množství zvířat, která žijí v poměrně velkých výbězích, ale nemohou se přirozeně pást, protože v menším prostoru se neudrží tráva, navíc výběhy musí být na zimu speciálně zpevněné.
Je to reálné už pro příští sezónu?
Rádi bychom to stihli a spojili tři výběhy – zebry, jednu skupinu žiraf a některé antilopy.
Druhého října se zvířata přestěhují do zimovišť a safari osiří, neprodloužíte sezónu, když léto nevyšlo?
To bude záležet na počasí. Když je říjen chladný, tak je zazimování velmi rychlé, když je hezký, tak některá zvířata vzdorují a čekají do mrazů, než se nechají odchytat. Pokud by byl extrémně teplý podzim, což už se také stalo, tak letní sezonu prodloužíme. Zatím ale předpokládáme, že od třetího října už safari okruh nebude otevřen pro auta, a zoo bude provozována v zimním gardu tzn. že se návštěvníci dostanou pěšky k žirafám, nosorožcům a až ke lvům.
Hodně se mluví o novém pavilonu goril, stihnete to do příští sezóny?
Věříme, že ano. Za rok bude tam, kde je dnes původní pavilon primátů, čekat nový rozšířený výběh a pavilon. Novinkou letošní sezóny, je největší orangutanní voliéra v republice, kterou jsme letos vybudovali. Jedná se o tzv. přepjatou nerezovou síť, která se v Čechách použila úplně poprvé, je to technicky velmi zdařilé dílo a zvířatům se moc líbí.
Chystáte na závěr sezóny ještě úpravu vstupného?
Každoročně upravujeme vstupné před letní i před zimní sezónou. Zimní vstupné je logicky nejlevnější. Pro období babího léta – tedy právě nyní až do konce letní sezony (tj. se vší pravděpodobností do 2.10. včetně) jsme připravili slevovou akci pro návštěvníky, kteří přijedou na safari vlastním autem, kdy vstupné na vjezdu pokladen do safari bude o 40 Kč levnější jak pro dospělého, tak pro děti od 4 do12 let, tak studenty a důchodce. Důvodem je fakt, že zvířata akceptovala bez problémů auta a auta jsou pro provoz safari výrazně vhodnější než safaribusy. Proto ti, kteří jako první absolvují průjezd safari částí zoo vlastním vozem a až poté půjdou do pěší části s pavilony budou mít tuto slevu. Zároveň si budou moci okruh safari projet svým vozem třeba 2x, což safaribus udělat nemůže. Jen připomínám, že v safari jsou 2 možné zastávky, u pavilonu lvů a na mostě, odkud mohou návštěvníci pozorovat různá zvířata a projít se až k velbloudům a oslům i k občerstvení U nosorožců. Jak jsem ale řekla, musí vstupné kupovat na pokladnách Safari, které jsou na parkovišti zoo před vjezdem do Safari (GPS: 50° 26´ 3,94´´N, 15° 47´ 50,08´´E).
Často kladené dotazy
Chcete vědět kolik váží nosorožec a jak probíhá jeho transport? Proč se mu říká bílý, když je vlastně šedivý? Podívejte se na nejčastěji kladené dotazy týkající se projektu a nosorožců.
Přejít na často kladené dotazy
Novinky z Ol Pejeta
Přinášíme vám poslední novinky z Ol Pejeta Conservancy - externí odkaz v Keni. Přímo od našich čtyř severních bílých nosorožců.
