Satu je v pytli!


16.2.2009
V pátek 13. února brzy ráno přijela do ZOO Dvůr Králové samička orangutana bornejského Satu. Cestu z anglické zoo ve Twycrossu zvládla bez sebemenších potíží, a tak se ihned vydala na prohlídku svého nového domova.
Satu se narodila v Twycrossu, kde se specializují na chov primátů, 31. srpna 1999. Jejími rodiči jsou samice Theodora a samec Batu. Ve společnosti rodičů a mladšího sourozence Tamu žila spokojeně a klidně do prosince 2006, kdy bylo poprvé pozorováno její páření s otcem Batuem. To se poté mnohokrát opakovalo a 9. června 2007 ukázal klasický lidský těhotenský test pozitivní výsledek: Satu je již třetí měsíc gravidní. Porod byl stanovený na prosinec. A 13. prosince 2007 se skutečně mládě narodilo, bohužel však mrtvé.

Aby se oplodnění vlastním otcem neopakovalo, veterináři začali Satu podávat orální antikoncepci Microgynon, běžné užívanou v humánní medicíně. Bylo ale jasné, že další soužití ve skupině s vlastním otcem nebude možné. Proto koordinátor chovu orangutanů bornejských doporučil přesun Satu do ZOO Dvůr Králové.

Na začátku minulého týdne odcestovala ze ZOO Dvůr Králové do anglické zoo v Chesteru oblíbená samice orangutana bornejského Dona. Mnozí ošetřovatelé o ní hovořili jako o herečce, protože se ráda předváděla, oblékala si s oblibou lidské oblečení, malovala barvami a dokázala takové věci jako odemykat zámky klíčem nebo používat nástroje k přitahování různých předmětů za mřížemi. Dona odešla na doporučení evropského koordinátora chovu k novému samcovi a naopak k nám byla dovezena právě samička Satu.

Satu je mimořádně krásný orangutan, a od prvních okamžiků je zřejmé, že to bude stejná herečka jako Dona. Po vypuštění do prostorné expozice zvané Rotunda si začala všechno prohlížet. Žádný strach z nového prostředí či neznámých lidí, žádný stres z cesty. Šplhala hned po lanech a sítích, zavěšená u mříží chránících stropní okna zkoumala, zda by tudy nešlo projít někam dále, houpala se na stropních úchytech lan a lezla po všech kmenech a tyčích. Vtom si všimla, že na lanovou síť jí zooložka Ing. Zdenka Jeřábková uvázala její oblíbenou hnědou látku, se kterou přicestovala z Twycrosu. A v hlavě se jí v tu chvíli zrodil plán, který překvapil všechny přítomné.

Satu odvázala látku, přitáhla si ji ke stropu a zručně – bylo zřejmé, že to nedělá poprvé – její cípy provlékla skrz mříže. Vznikl tak jakýsi pytel, do kterého vlezla a usnula. Jakoby celému světu chtěla vzkázat, že jí může vlézt na záda.